Tenkrát v Argentině
2025
|
Žánr
černá komedie, thriller
Stopáž
20 minut
Počet natáčecích dní
6
Obsah filmu
Umíte si představit Hitlera a Stalina jako dva staré dědky, kteří se potkávají v Argentině? Na jedné z expozic obrazů malíře naivního umění odhalí hlavní hrdina, německý kunsthistorik Wilhelm, že autorem obrazů je A. Hitler, který přežil svoji smrt, a zároveň zjistí, že tajemný host na vozíku je pro změnu J. V. Stalin! Proto se Wilhlem rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat zlo, které je nesmrtelné a může se mezi námi kdykoliv znovu objevit.
Zajímavosti o filmu
Své pětileté studium režie na FAMO v Písku jsem si přál završit filmem ve svém oblíbeném žánru. Proto jsem začal hledat ideální nápad na komedii. Když jsem 22. října 2023 zhlédl v divadle DISK představení U Hitlerů v kuchyni ve skvělé režii Miroslava Hanuše, ihned jsem si poznamenal do svého "nápadníku", že bych si tuto hru jednou přál zfilmovat. Nedlouho poté jsem požádal autora Arnošta Goldflama o zaslání textu pro případné nastudování a adaptaci, a na konci čtvrtého ročníku jsem škole s přesvědčením odevzdal právě tuto absurdní černou komedii jako námět pro svůj absolventský film.
Hra byla ovšem velice náročná na realizaci – zaprvé kvůli množství obrazů a postav, a také proto, že se jednalo o dobový příběh. Dlouho jsem uvažoval a byl pedagogy přesvědčován, abych natočil levnější film v žánru psychologického vztahového dramatu, neboť prý takové příběhy umím vyprávět. Námět částečně založený na osobních zkušenostech jsem sice měl připravený, ale nepřál jsem si absolvovat filmem „o sobě“. Mým snem bylo překonat sám sebe a natočit ten nejlepší film, jaký jsem dosud vytvořil – protože právě s tímto filmem budu vstupovat do profesionálního světa.
Pedagogové i vedení školy však měli odůvodněné obavy z realizace. Kvůli složitosti získání autorských práv jsem se proto nakonec rozhodl pouze inspirovat základní myšlenkou – tedy setkáním dvou největších diktátorů 20. století a představou, že vůdce nacistického Německa přežil válku a bezstarostně žije jako malíř obrazů v Argentině – a napsal jsem zcela nový scénář s vlastním názvem.
Období příprav bylo velmi komplikované, především kvůli shánění financí. Kdyby byl námět schválen o rok dříve a projekt měl od počátku přiděleného producenta, mohla být finanční strategie připravena lépe. Takto jsme museli na poslední chvíli improvizovat. V první řadě jsem kvůli názvu a místu děje oslovil Argentinskou ambasádu v Praze, která mě propojila se studentem FAMU International z Buenos Aires. Domluvili jsme se na spolupráci při natáčení exteriérových záběrů.
Na setkání regionálních filmových kanceláří jsme se dohodli s Filmovou kanceláří Olomouckého kraje, že bychom natáčeli v Olomouci a Prostějově, což by mohlo vést k získání finanční podpory. Nakonec jsme sice lokace obhlédli, ale rozhodnutí o přidělení grantu mělo přijít až po plánovaném termínu natáčení – což jsme si nemohli dovolit. Díky účelné dramaturgii, houževnatosti, cílevědomosti a ambicím všech zúčastněných, kreativitě tvůrčího týmu a především díky podpoře partnerů – zejména fotografa Miloše Schmiedbergera ↗, který se za projekt finančně zaručil a stal se oficiálním koproducentem filmu – jsme nakonec školu přesvědčili. A ta, byť s obavami, ale i s důvěrou, projekt schválila do výroby.
Náročné natáčení, zahrnující stylizované prostředí, množství postav, dobové kostýmy, dekorace i rekvizity, jsme zvládli díky skvělému štábu a hercům, kteří se do projektu zapojili s nadšením, láskou a profesionálním přístupem. Na scénáři se podílel můj mentor a blízký přítel Zdeněk Zelenka ↗, o výpravu se postaral uznávaný architekt České televize Petr Zeman ↗, návrhy a realizaci kostýmů výborně zvládla Jaroslava Pecharová Brabcová ↗, casting zajistila renomovaná režisérka Soňa Ticháčková ↗, hudební dramaturgii zaštítil Zdeněk Barták ↗, a masky i rekvizity připravili odborníci, s nimiž jsem již spolupracoval na seriálu FTV Prima.
Většina scén se natáčela v pražském Automotoklubu, exteriéry před budovou Státní opery, u Vršovického zámečku a také v Buenos Aires.
Film měl premiéru 10. června 2025 v pražském Kině 35 společně s krátkometrážním snímkem V temné noci křičeli pod společným názvem programu SStíny moci. Obnovené premiéry s novou zvukovou dramaturgií se dočkal 1. prosince 2025 na třetím a zřejmě posledním programu FAMORAMA, který se tradičně konal v kině Dlabačov. Při této příležitosti byla uvedena také nová zvuková dramaturgie filmu. Na přání koproducenta Miloše Schmiedbergera byl snímek mimořádně zařazen také do programu filmového festivalu DOBRUŠSKÁ FILMOVÁ KLAPKA 2025, kde se projekce zúčastnili představitelé obou hlavních rolí – Pavel Nový jako Hitler a Zdeněk Maryška jako Stalin. Po promítání následovala podnětná diskuse za účasti řady významných hostů, mimo jiné kameramana Jaromíra Šofra, hudebního skladatele Jiřího Klusáka a cimrmanologa Miloňe Čepelky, který se o filmu později zmínil ve svém rozhlasovém pořadu Knižní hitparáda. Tenkrát v Argentině soutěžil o nestatutární cenu 33. ročníku Českého lva za Nejoblíbenější plakát a byl vybrán zástupci České filmové kritiky do kolekce a udílení cen za rok 2025. Výrazného úspěchu dosáhl film na MEZINÁRODNÍM FESTIVALU FILMOVÉ KOMEDIE 2026 (IComFilmFest) v Jindřichově Hradci, kde byl nominován v pěti soutěžních kategoriích (nejlepší zvuk, střih, kamera, režie a nejlepší studentský film). Nakonec získal dvě ocenění – za Nejlepší střih (Tomáš Kapinus) a Nejlepší režii (Matěj František Preisler). Film byl rovněž vybrán jako jediný zástupce FAMO v Písku 2026 do Maratonu studentských filmů České televize, který představuje výrazné studentské snímky domácí produkce.
A na jubilejním 60. ročníku ročníku KVIFF (Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech) se film promítal ve Vodafone Happy zóně, a poté následovala debata s Pavlem Novým (YouTube).
Stránka projektu
Získaná ocenění
- Mezinárodní festival filmové komedie ↗ – Nejlepší střih a Nejlepší režie
Certifikáty
